píseň, jakoby svou mateřštinu skutečně byl poznal jenom z knih,
z archivu, z výpisku a ne pod širý~ nebem, kde ji má učenec
sbírati jako každou jinou rostlinu. Tedy i takové muže dovedla Praha
odbarvití a vytrhnouti z kořenu?

Chodc,i, který se pomalu a zdrželivě blížil Národnímu dívadlu;
bylo teskno, ano až stydno. Hanbil se trochu za sebe sama. Cítil,
jak jednostranný moravský venkovan se svou konservativnitvrdo.
hlavostí na chvíli udusiLto,na čem sí od let sám nejvíce zakládal:
spravedlnost spojenou s láskou. Trápil se sám pomyšlením, že takto
zneužil hostínných práva že se ukázal krajně nevděčným k Praze,
která ho obdarova:la vonným svěžím vzduchem, hudbou zvonu,
úsměvem a rozmarem svého obyvatelstva. Znal ve vlastní po.vaze
dobře ten kaz, který si vysvětloval, ale neomlouval výbušnou
krevnatostí ... Jak často se dopustil tak tvrdé nespravedlnostLducha
neoprávněně se povyšujícího k žákum ve škole, k přátel um v
rozhovorech, k básníkum, které posuzovali Všichni Slováci jsou prudký
a nespravedlivý kmen, a on, aspoň po přeslici, byl pravým
Slovákem. Ale co to konečně omlouvá, i když to leccos vysvětluje?
Kultura má přemáhat krev a rozumová rozvaha držeti plémě na

~

uzdě, neboť jinak mohl zustati doma na horní hospodě a točiti
roz
jařeným Slovákum piva či nalévati gořalenky. Pěknou to věc usamil
Moravan na posvátné pražské půdě I

Snažil se, aby na to vše již nemyslil, a tu jako na usmířenou;
ale zároveň jemně jej pokořujíc, pomohla mu sama Praha, která
ochočila tolik divochů auhladíla již tolik .venkovanů. Mlha, která
dotud částečně halila levý břeh .vltavský, se rozplynula, a celý
pohled na Hradčany a Malou stranu rOzestíral se doširoka před očima
ranního prochazeče. Nebyl by odolalaní jindy, vždyť se mu jako
chlapci jevíval při vyhlídce z Mlatcovských vrchu fatou morganou,
vždyť jako muž toužíval po něm, dívaje se k severozápadu se
Špilberku. Avšak dnes teprvel Praha mu pověděla tímto panoramatem,
o němž po staletí pracovala shoda přírody a umění, pýchy a zbož:"
nosti, rozkošníctví a snu, naráz, nač zapomněl v krátkozrakém
svém karatelství. V Praze a jediné v Praze byla a je dána českému
plemení možnosti vznésti se k monumentálnímu pojetí, jenom zde
zraje podnět vykřesaný z kteréhokoliv kmene národa
českosloven
12