kdy se zdlily býti zajištěny veřejně poiitick~
podmínky pro klidný vývoj kulturní, kdy
zásadní boje literární se starovlasteneckou
úzkoprsostí a s mravopočestným svatoušstvím byly
vítězně vybojovány, když za mužným hloučkem
statečných průkopníků nastupoval celý mlad)'
šik pokračovatelů, a to nejen básnicky nadšených
a novinářsky zaujatý'ch, ale také již - přípravou
pro nedalekou českou universitu - vědecky
školených, bylo možno založiti opravdovou revui
uměleckou. V ní N eruda, ještě horlivý
kosmopolita, avšak již bez jednostranností mladičkých
chtěl stvořiti citlivý a hybný orgán pro české
evropanství kulturní: »Lumír« měl pevně tkvíti
v životě, ale podávati především jeho umělecký
květ; měl vyjadřovati duchovní bratrství
svobodného Čecha s ostatními národy novodobé
Evropy; měl s půvabem, který mohl býti viněn z
hra·vé poživačnosti, ale nikdy z pedanterie,
seznamovati s hodnotami a výtěžky poznání naukového.
Počátkem 70. let odkládá Jan N eruda
germanofilské sklony své mladosti a učenlivě se
přiklání k .Francii; získá si na cestách světem Jakousi
kmitavou lehkost vznášejíCí se volně nad věcmi;
odvrací se ode všeho mravního vychovatelství,
které bylo pozllstatkem z buditelských dob.
Takov)' jest i »l...umír« za jeho krátkého řízení, a
tyto rysy jsou pak vystupňovány za jeho nástupcú,

Lumírovci osmdesátých let, kdy vedle Sládka