li S

VLN Y

K pad e sát i let í »L umí r a«.

Padesát let jest o málo méně než jeden lidsk)T
věk, ale v životě kulturním a zvláště u mladého
národa, který žije s rychlou nedočkavostí, a kde
nástup generací se děje kvapněji, než jest
pravidlem v zemích staré tradice, vystřídnjí se za
půl století někdy i čtyři pokolení. 'ro zažil ná:::;
»Lumír«, jedna ze tří neb čtyř nejstarších revní
českých a beze sporu náš nejstarší časopis
umělecký: přínos jeho, kterým obohatil duchovní
poklad svého domova, má čtyři časové vrstvy, o
nichž pracovali příslušníci čtyř generací.

Pokolení zakladatel ú »Lumíra« s Janem N
0rudou v čele náleží již k národním dějinám
bohatýrským, ne-li přímo do českého kultnrního mytu,
neboť v jeho tužbách a dílech jsou pevným
tvarem ztělesněny ony duchovní hodnoty, jež
skládají samu podstatu češství; tito vlastní
tVllrcové našeho myšlenkového života jsou dávno
povzneseni nad. diskusi a ukazujíce nám jakoby
mimoděk dráhy a cíle, určují náš rúst a vývoj
nojinak než příroda se svým klimatickými a
atmosférickými podmínkami. O generaci jejich
pokračovatelú, která se přímo nazývá »lumírovskou«,
zuří ještě boj, třebaže jeho šípy a koule zapadají