Čistá, jasně planoucí svíce, záříc jiným a trávíc
se pro ně, zhasla o dvacet let dříve
.-
b) Edward Babák spisovatel.

Když r. 1897 vstoupil čtyřiadvacetiletý
Edward Babák, Marešuv nejvýznamnější žák,
odbornou statí fysiologickou do naukové literatury
české, ozývaly se i v našem učeném světě ohlasy
velkého hnutí pokrokového, které zachvátilo celý
národ a k čemuž se také mladistvý biolog hlásil.
V oblasti vědecké práce znamenalo pokrokové
hnutí především nezvratné přesvědčení o
samostatnosti a svéprávnosti české vědy, obsahově i
formálně nezávislé na Německu, ale při tom stá·
le si vědomé světové kontroly i odpovědnosti.
Přinášelo s sebou také požadavek, aby badatel
seznamoval lid s nejduležitějšími výsledky svého
zkoumání, aby vyváděl odborné své poznání z
universitní posluchárny a laboratoře na národně
obecné forum, aby svou vědu popularisoval a
propagoval jako nejúčinnější prostředek
myšlenkového probouzení a osvětové výchovy. Konečně
žádal si universalistický duch devadesátých let,
aby jednotlivé poznatky byly synteticky
sjednoceny, aby se odborné vědy zaokrouhlovaly v
organický světový názor, aby se nad veškerým
poznáním klenulo vědomí vzájemné filosofické
souvislosti a jednoty.

íl59