mimochodem; snad ještě důležitější by informace
o tom byla pro čtenáře cizího, na nějž jinak T.
G. Masaryk myslívá přímo se zalíbením.

1.\ G. Masaryka nelze ovšem počítati mezi ty
filosofy dějin, kteří ve výkladu historie motivy
národně-politické podřaďují principům
sociálněhospodářským; spíše působí' jeho postuP. jako
ideologická snaha zatlačiti pohnutky konkrétní,
ve prospěch odtažitých teoremat; již jeho
koncepce českého národního obrození tím trpěla,
vzbuzujíc právě u historiků tímto rysem
nedůvěru. Pro světovou válku podává T. G. Masaryk ve
»Světové revoluci« vysvětlení dvojí, první bych
označil spíše jako psychologické, druhé jako
filosoficko-historické. Ono naznačuje jaksi jen
mimochodem a později se k němu nevrací: pro obě
zápolící strany (zejména ovšem pro Francii a
Německo) vyplynula» z úsilí o objektivisaci z
upřílišeného subjektivismu« (str. 425); v tom se
skrývá zmíněný již výklad moderní vražednosti
a moderního upřílišeného kultu státu. Za to
výklad druhý, vyplývající z ústředního životního
názoru Masarykova.táhne se jako červená nit
celou knihou; jeho filosofie náboženská i politická
jest v něm soustředěna takřka in nuce.

Světovou revolucí a jejím nástrojem, světovou
válkou, dovršen hyl pád středověké theokracie,
kterou z f~íma a z Byzance převzalo Rusko a
Rakousko a imperialisticky ohměnilo Pl'usko;
zví
218