- hyl z onoho rodu starých lékařů, kteří v
rodině zastávali zároveň úkol duchovního rádce,
fl tím rozdílem, že jeho rodinou byl celý národ.

Neposlední složkou silné osobnosti
Thomayerovy bylo jeho umělectví. I na odborných jeho
pracích lékařských se podivovala kritika vždycky
mistrné jejich formě, zaokrouhlené a přece živě
nabádavé, plastické a při tom duchaplné,
usnadňující pochopení čtenářovi stálou účastí
autorovou. Jistě se lecčemus z toho přiučil skvělý
stilista ze stálé četby velkých cizích, zvláště
francouzských spisovatelů, za mnohé byl zavázán své
skvělé znalosti mateřštiny, a to i v jejích lidových
kořenech a v jejím starobylém vývoji, k čemuž
obracel jeho zřetel zvláště jeho důvěrný přítel
Zikmund ·Winter, avšak hlavním důvodem bylo
rrhomayerovo nevšední nadání slovesné. Jako
devatenáctiletý jinoch uvedl R. E. Jamot svými
svéráznými črtami z české přírody v úžas
samého N erudu, který v těchto eklogách
přírodovědeckého oka a básnického srdce právem rozpoznal
počátek literární krajinomalby impresionistické, a
po letech srovnal velký lyrik Sládek
Thomayerovu knihu »Příroda a lidé« případně s díly
vzácného Američana Thoreaua; oba znalci
zdůrazňovali po zásluze prožitost a českost těchto kreseb,
k nimž R. E. J amot později přidal ještě několik
feuilletonistick)Tch svazečků. Nad každou
stránkou těchto prós, kde pozorovatele pronikavéJlO