éovate16 odešli od díla nedokončeného, Mácha
nlrozhraní jinošství a mužství, Havlíček dlouho
před vrcholem plodné mužnosti; oba novotáři
uprostřed umdlévajících konvencí revolucionovali
písemnictví y evropském duchu a střetli se proto
prudce se svým konservativním okolím; oba
nalezli českou vlasteneckou romantiku v rozkladu
a hledali z ní východisko, Mácha v hlubším a
důslednějším romantismu myšlenkovém a
uměleckém, Havlíček v jadrném zdraví čerstvého
realismu. A přece jak hluboké rozdíly mezi oběma
duchy, třebaže pouhé desetiletí leží mezi jejich
kolébkami! Karel Hynek Mácha narodil se, žil tl
zemřel ještě úplně v těch těžkých, temných
letech metternichovské poroby, jimž nebylo
jitřního světla, i náležel k pokolení, které, nesmějíc
se vyžíti veřejně, utíkalo se výhradně do snu,
hledalo útěchu na osamělé hrudi přírody, zžíralo
se metafysickými úzkostmi - proto se stal
básníkem noci a jejího mučivého mlčenÍ. Když v
čtyřicát-S"ch letech Karel Havlíček Borovský
vstupoval do veřejnosti, klesaly v Rakousku již
okovy a řetězy dávno zrezivělé a publicita byla
do jisté míry možna; nastával úsvit a jako
polnice bdělého kohouta přivolával právě Havlíčkův
hlas blížící se den. Mužem dne nazval Karla
Havlíčka již N eruda, a jenom za jasného světla
denního dovedl žíti tento osvícený duch světlé
rozumovosti, jiskřivé~o vtipu a průzračného

72