ných z desetiletí 1860-1870 uveden »Skalák« k r. 1862;
s ním současně vzniklo »Několik« a »Ještě několik
archiz rodinné kroniky«, kdežto »Cikánka« a »Lesní panna«
příslušejí do následujícího roku 1863. Tvrzení své
precísuje Anežka Čermáková-Sluková ve spise »Karolina
Světlá ve stycích s Janem Nerudou« (v Praze 1912), kd~
přesně rozlišuje práce vzniknuvší před rozchodem s
Janem Nerudou a dila napsaná po rozchodu: »Skalák« stojí
v čele těchto. Chronologie této ovšem třeba užívati s
opatrností, A. Čermáková-Sluková v datování sama kolísá.
Ve »Vzpomínkách« str. 12 řadí se »Cikánka« a »Lesní
panna« k r. 1863, zde však do doby před rozlukou s
Nerudou, která nastala na podzim 1862. I jest třeba zjistiti
co nejpřesněji vznik každé práce jednotlivé a přidržeti
se, kde svědectví zevní nevystačují, též kriterií vnitřních.
Uvážíme-li, že celý psychologický obsah »Skaláka«
potvrzuje údaj A. Čermákové, že povídka vznikla po
rozchodu s Nerudou, a všimneme-li si též okolnosti,
že»Skalák« počal vycházeti v Hálkově »Lumíru« již
počátkem března 1863, položíme jeho vznik pevně do konce
roku 1862. 2 Údaj tento neobjasňuje nám chronologii
vZ!1iku "Skaláka« do té míry, jak by se zdálo na pohled.
Kniha "Z literárního soukromí« není ani založena na
přesném plánu chronologickém, ani neopírá se o
soustavné záznamy; vznik svých prací udává spisovatelka v
celku po paměti, pořad výkladu je nahodilý. Mikovcův »Lu_
mír« počal Hálek redigovati lednem 1863, ale provolání
té věci se týkající datováno jest dne 27. listopadu 1862,
takže doba pro napsání »Skaláka« se sice nemuže
posunouti, jak již uvedeno, daleko za hranici nového roku
1863, ale ani stanoviti určitěji v mezích posledních měsíclÍ
r. 1862. Ovšem Světlá dí »kamž jsem napsala roku 1863«,
což však znamená v brachylogii své asi tolik: »pro Lu·

230