řinina k současné toskánštině a k mluvě Dantově, jež od_
borná věda řeší opětovně, nechal jsem v přehledné své
stati nepovšimnuty. _ ~ Tak vypráví Kateřinin zpovědník
a přítel Raimondo da Capua o životě svaté Kateřiny,
jenž vydán poprvé v Rejnkolíně 1553 (ve výtahu, italsky
již ve Florencíi 1477) a přeložen do češtiny A. L.
Střížem (Stará ítíše 1915). Jest to pramen při vší
legendární formě věrohodný a cenný i méně spolehlivé jsou
zprávy jejího třetího zpovědníka Bartolomea di
Domenico, který jako většina dalších autorů XIV. a XV.
stoleU sledoval cílem beatifikací co nejrychlejší. Č
3 Reumont v antologii »Briefe heiliger und
gottesfiirchtiger Italiener« (Freiburk 1877), kde věnována listům sv.
Kateřiny znamenitá pozornost.

A n n a z R o ž m ber k a.

Dopisy Anny z Rožmberka se stručnými poznámkami
otiskuje Fr. Dvorský v díle "Staré písemné památky
žen a dcer českých« (Praha 1872).

H e n r i e t taH e r z o v á.

1 Roku 1850 vydal J. Fiirst v Berlíně spis »Henriette
Herz. Ihr Leben und ihre Erinnerungen«, který vedle
životopisu z pera vydavatelova obsahuje záznamy a
paměti Henriettiny a byl proto dlouho pokládán za
věrohodný pramen pro pozn'ání Henrietty. Byl však nalezen
a r. 1896 ve sbírce »Mítteilungen aus dem
LíteraturArchiv in Berlín« uveřejněn zlomek Henriettiných
vzpomínek z r. 1823 a 1829; srovnání obou děl nás nejen
poučuje, že Fiirst mnoho měnil a libovolně přidával, ale
zároveň varuje, abychom Henriettina spisovatelského
nadání nepřeceňovali. 2 Poměr Schleiermachrův k Henriettě
vedle základního díla Diltheyova (Berlín 1867) vyložil

224