ckých stanovisek dramatu; rozkládala si v prvky
její citový život a neustala, dokud se nezmocnila
jejích mravních kořenů. Modelujíc ji pak, čerpala
ze své složité zkušenosti životní, ale dovolávala se
při tom pomoci příbuzných uměn, jimiž byla
vzněcována k rozkoši a podněcována pro tvoření °
kresba jejích postojů a barvy jejích šatů byly
odvozeny z malířských děl, kdežto hlasový a
pohybový její výkon posvěcen byl spolupůsobením
hudby. Tyto složky studia až úzkostlivého zmizely
potom nadobro v svobodné jistotě hotového díla,
které bylo sám život, sám dech, sama skutečnost,
avšak tragický protismysl osudu hereckého,
zachoval nám pomůcky a náčrty Hany Kvapilové,
odsoudiv výtvory samy k odchodu do Nená'~Tatna.

Literární pozůstalost Hany Kvapilové, složená
mosaikově z povídek i novelístických poznámek,
z cestopisných a krajinářských útržků, z osobních
vzpomínek i úryvků dopisů, z divadelnfch
povahokreseb i uměleckých dojmů, jest při všech vysokých
hodnotách slovesných celou svou podstatou
odkazem herečky, která nezná vznešenějšího poslání
než tvoření divadelní. Spojujíc se zvláštním
nadáním pro karakteristiku vyspělé umění výrazu
kritického, dovedla namalovati na podiv teple a živě
hereckou podobiznu, na níž barvitým a vzrušeným
popisem divadelního výkonu prosvítala nejen
lidská osobnost, ale i rodové a slohové příslušenství
umělcovo - tak nakreslila Modrzejewskou a
Dusovou, Hadingovou a Saru Bernhardtovou, Betty
Henningsovou a Marii Pospíšilovou. Zraku
vzdělanému výtvarně, vytříbenému smyslu pro kouzlo
atmosféry, posléze i touze vřaditi vlastní vůli do vyšší

215