v okolí, jak dosvědčuje stať kuse vydaná později v »Českém lidu«. Teréza Nováková nebyla sama povaha hluboce náboženská a s jakýmsi deistickým liberalismem zápasila velmi dlouho, až do pozdních let myšlenkové své zraloati, ale historicky nadanÝ. její duch umožňoval jí poznávati a chápati veškeré projevy reformačního hnutí v našem lidu; dávná láska k husitství a bratrství, vliv Karoliny Světlé, vlastní studium dějepisné, kdy psala obsáhlé dilo »Slavín ženčeských«, podporovaly její sklon. Nesprávno však jest, hledá-li se tu někdy ohlas myšlenek Masarykových a Denisových; jejich díla moje matka četla mnohem později, když již vlastni jeji názor o náboženském životě vesničanů východočeských byl uzrál. Ve zmíněné stati nacházejí se již první skrovné nápovědí k pozdější největší románové skladbě Terézy Novákové »Děti čistého živého«; hned za prvnich svých pobytů v Budislavi poznala tam a hlavně v sousedních, velmi rázovitých Kamenných Sedlištích, některé postavy, které v románové obměně vystupuji v památném tom díle, při jehož vzniku vědecké dilo Rezkovo o »Dějinách pr08tonárodního hnuti náboženského« mělo podil zcela nepatrný. Zprvu netušila Teréza Nováková sama, že bohatých svých poznatků a poznámek národopisných užije povidkověj vracela-li se novelisticky k místům prázdninových svých pobytů, měnila je v dějiště svých konversačnich novel neb lyricky zbarvených pohádek. Prvni novelistícká práce, založená na intensivnfm studiu bytu, mravů, povahy a jazyka lidu na Budislavsku, jest »Drohová polévka«, psaná r. 1893 dle příběhu i postav na Kamen 13 193