myšle. V náčrtku k vlastnímu životopisu praví
o tom velmi příznačně: »Bylo to pro mne skokem
tak ohromným, že jsem se dlouho z toho
vzpamatovati nemohla. Života maloměstského a jeho
složitých pravidel jsem naprosto neznala, o lidu
dočetla jsem se leda z knih - vše bylo tak cizí,
nepřátelské a jak se mi zdálo bezbarvým a
nezajímavýmI A nad to se měl bývalý vyhýčkaný
miláček· státi poj~dnou vážnou, samostatnou
ženou!,,2 Také češství Terézy Novákové prošlo
nyní řadou prudkých, očistných krisí. Velmi
rozhodně. na jeho prohloubení působil její chof, dr.
Josef Novák. Náležel sice k téže vlastenecké a
svobodomyslné inteligenci, s níž se za dívčích let
stýkala, ale přinášel ještě něco nového a
obrodného: byl potomek ryzí venkovské rodiny
jihočeské, která v generaci jeho rodičů schudla, od
dětství byl odkázán na sebe a jen svou bystrou
inteligencí a příkladnou pracovitostí povznesl se
společensky - v něm poznala a zamilovala si
dcerka úzkoprsé třídy úřednické, stižené kletbou
dvojjazyčnosti, čestnou a opravdovou lidovost
českou a od něho naučila se netolmo jazykové
správnosti, ale i nepředsudnému pojímání
národního života. Litomyšl sama zvláštními svými
společenskými poměry v sedmdesátých létech
pomáhala upevňovati národní vědomí Terézy
Novákové. Vlivem panského i státního úřednictva
měla tamní inteligence, zvláště ženská, nátěr ně-o
mecký, a mladá zajímavá i temperamentní
Pražanka, která samolibými maloměštkami byla zprvu
hýčkána, později však pomlouvána, pochopila
záhy, že vítězství národního uvědomění by
zna
181