kuchyni, spižírně i u šicího stolku; jako dívka byla
probuzena národně a tím odlišila se od
mnohých družek, porušených germanisací. Vzorná
domácnost rodičů, ať bydleli v městě či na
venkovském panství, spanilomyslná péče
vychovatelů, dívčí léta nerušená neštěstími - to vše
vštípilo hluboko do její duše onu bezpečnou
důvěru v ochranné působení boží, která se zdá býti
rozestřena právě tak na jejím krásném vysokém
čele nad inteligentníma očima jako v jejích
pracích. Jako mladičké děvčátko okusila štěstí
lásky, a první roky jejího manželství, v něž
vstoupila s 16 léty, byly posety růžemi. Výbornou
hospodyni a vzornou matku poznáváme i z jejích
projevů slovesných: kolik praktických rad o
domácnosti, o kuchyní, o polním i zahradním
hospodářství, kolik pouček vychovatelských a
zdravotnických, kolik pokynů o šetrnosti a
úpravnosti přetrhuje děj jejích povídek a obrázků!
Pozdější doby jejího manželství, které ji zavedlo do
jižních Uher a přes moravské Slovácko trvale
do Brna, nebyly bez trpkých chvil, ale Františka
Stránecká dovedla překonávati je laskavou
shovívavostí, kterou proslula i v životě spolkovém a
jíž vyzbrojila nejsympatičtější hrdinky svých
prací. Všude snažila se s lidem žíti, cítiti a rozuměti
si, a studiem, pozorným zájmem i dělnou účastí
překlenouti rozdíl rozevřený mezi úřednickou
inteligentkou a moravskými venkovany.

Cesta k povfdkářské činnosti její vede
národopisemj jako třicetiletá vydala r. 1868 svazeček
lidových pohádek, zakládajících se částečně na
vzpomínkách z dětství, ale teprve po devíti
lé
171