něl v řemeslných rukách bezstarostných
epigonek: rozčarovaná žena, kterou vytrestal osud za
mystickou víru v čaromoc lásky z exaltovaných
románů hraběnky Idy Hahnové i hrdinka
sebezapíravé oběti, jak ji monumentalisovala Karolina
Světlá, pokorná a věrná služebnice povinnosti v
domácnosti i v manželství dle vzoru Emilie
Flygaré Carlénové, i láskou zkrocená amazonka
vzdorovité mysli a v světlém úboru s kraječkami z
dívčího pensionátu MarHttčina - u Berty
Miihlsteinové vše odmocněno, ztlumeno,
zesentimentalisováno. Ani nejlepším z těchto spisovatelek
nedařily se postavy mužské; jaký div, že neuměla
jich individuálně nakresliti česká blouznilka,
která skládala své figury z knižních vzpomínek a
z mlhavé touhy. Ulpívala proto zpravidla na
běžnýchschematech: bud to jsou přísloveční mladí
rytíři s bujarou kšticí, houpající se na ořích
nadšení, milostní a mávající praporcem vlasteneckým,
nebo bezkarakterní světáci a hýřilové, šlapající
zcela úmyslně a dlouho beztrestně po ženské cti,
posléze vážní, uzrálí mužové, spolehliví to
sloupové společnosti a národa. Není tu individuí ani
společenským stavem podmíněných typů; jsou tu
jen obrysy nejmatnější neživotných postav, jichž
nekarakterisuje spisovatelka nikde osobitou řečí
neb myšlenkovým zájmem.

Jednoduché, nelomené hrdinky její bez záhad a
bez otazníků uznávají pouze dvě hybné síly v
životě i v touze, jež se často stává náhradou za
život: milostné 'prahnuti a vlastenecké nadšení €
Vlasti a Tobě! Není u ní dívčí bytosti, která by
v náručí milovaného muže nechtěla usnouti
slad
159