z podrobnější analysy povídky, nikoliv již po
stránce genetické, nýbrž soustavným rozložením
jednotlivých kapitolek na prvky.lO

Z deseti krátkých kapitolek vyplněno jest
novelistickým dějem pouze pět; vlastní příběh
počíná se hlavou čtvrtou. V nejvolnější souvislosti s
fabulí jest kapitola prvni, obsahující jakousi
prehistorii rodovou: široce se tu rozpřádají osudy
rodiny »Skalákovy«, postavené do kontrastu k
rodu Kučerovu; básnířka přidržuje se vesnické
tradice v povídavé šíři podáni, ale i v hromadění
názvů a obratů národopisně příznačných, aby
tuto metodu, převládající jak v »Sefce«, tak v
»Krejčíkově Anežce«, hned v hlavách
následujících opustila. Kapitola druhá a třetí kresli
povahu obou hrdinů, Jáchyma i Rozičky, v dětstvi:
půvabným dětským výjevem s raněnou
koroptvičkou uvádi spisovatelka šfastné sblížení se
Jáchymovo s Rozičkou, a již tu nadhozen jest
základní motiv novely »on má přec jen to nejlepší
srdce mezi vámi všemi«. Proti kapitole druhé
značí třetí hlava dějovou gradaci: Jáchymův
vzdor proti společnosti a jeji morálce se
vyhraňuje, až vyvrcholí násilným činem na faráři, čimž
jaksi preformován další osud Jáchymúv; jak
dějové napětí stoupá, patrno i z toho, že ke konci
kapitoly převládá vzrušený živel dialogický,
jehož potud bylo v povídce poskrovnu.

V samém varu dějovém ocitáme se však teprve
kapitolou čtvrtou, která dramatickou svou
názorností a lidskou svou prostotou patří vůbec k
vrcholům básnického dila Karoliny Světlé. Aby
připravila čtenáře na tragické zvraty nálad, citů

147