tématu, nedovedl ve svém »Umírání« podati
mohutněj ší apoteosy tragické touhy po svobodě.
Nebeského »Umírající bojovník« působil přímo na
»Slavné ráno« Boženy Němcové: bojovné
nadšení, vidění slavného úsvitu svobody, řazení se
bojovníků, vise otevřeného Blaníka - tof motivy,
jež přejala B. Němcová z básně přítelovy, aby je

rozvedla a obměnila. ~"

Týden po »Mroucim bojovníku«, dne 21. září
1842, přinesly »Květy« lyrickou improvisaci
Nebeského »Básník«, Jest dvojdílná; po titanismu
části prvé, jenž vyznívá emfatickým elegismem
vlasteneckým, vyvolává básník v druhém oddíle
z hrobů dávné hrdiny k činu a k osvobození 0
tedy motiv »Mroucímu bojovníku« blízký a
vlastní i »Slavnému ránu« Boženy Němcové, kde jím
končí Libušina vise. Rozplameněný Nebeský za·
číná svou výzvu verši:

»Ještě jednou jen

oceloví muži z hrobů vstaňte,
jiskry duchů jarých hrdě vzplaňte,
věžová svá čela vzneste chlumy,
v chrámy sneste se zas černé rumy,
rozkveťte a rozpějte se sady,
rozhlučte se, zhrdněte zas hrady.«

Hrdinský duch vane i v drobné básničce
Nebeského »Pannám« (v »Květech« 11. prosince
1842), která jinak stojí hluboko pod skladbami
uvedenými. Kdežto starší vlastenečtí básníci
vybízeli české dívky, aby se nedaly milovati nikým
než čechem, žádá Nebeský na »hrdých dcerách

110