vzniku i vnitřním obsahem s ní co nejtěsněji
souvisí "Slavné ráno«, vytištěné však o mnoho
později. Proto chceme obě básně rozebírati v
souvislosti, připínajíce k nim ještě "Moji vlast«, o rok
pozdější. Tyto tři vlastenecké básně zasaženy jsou
mocným vlivem »Mladé Čechie« a hlawě V. B.
Nebeského a stojí ideově i formálně vysoko nad
ostatními verši básnířčinými.

V době, kdy se zásluhou české četby polenské
v Boženě Němcové probudilo uvědomění národní,
prohlubovala se v mladém pokolení idea
vlastenecká způsobem významným: jest to onen ruch,
jejž karakterisujeme jménem "Mladé Čechie«.
Generace, která vyrostla nad titanismem
Byronovým a nad hrdou Heglovou filosofií dějin,
toužila po tom, aby se vlastenectví stalo projevem
výbojné, uvědomělé síly, nespouštějící nikdy se
zřetele světově historické poslání českého
národa. Myšlenkový výboj šel ruku v ruce s
politickým odbojem. Ideově stavěli všickni mladí
duchové, a( sluli Sabina, Nebeský či Tyl, na
slovanském programu Kollárově, který sliboval
Slovanům, dědicům velké minulosti, velkou
vývojovou úlohu v dějinách: s KolIárem věřili, že
Slovanstvu vzchází jitro a s ním toužili, aby jitro to
připravovali Čechové. Prakticky však
předstihovali romantika Kollára, jemuž scházel politický
smysl; nebyli nadarmo současníky »Mladého
Německa«, které kladlo nade vše krásný veřejný
čin. Odboj »Mladé Čechie« má přízvuk politický,
jef protestem proti útisku předbřeznového
Rakouska a čerpá ze zahraničních událostí, hlavně
z r. 1830, nadějné uvědomění. V tom všem lišila

105