B á sně B o žen y Něm c o v é.

R o z bor 1 it e r á r ně d ě; e p i s n ý.

Devět kratších veršovaných skladeb, jež
Božena N ěmcová otiskla po časopisech v letech
1843-1846, zahajuje její slovesnou činnost
vůbec a poskytuje vedle prvních, velmi
subjektivních a literárních, ale za to pramálo lidových
pohádek jejích vzácně hluboké pohledy do
duševního života mladé spisovatelky. I zasluhují tyto
mladistvé básně daleko větší pozornosti, než se
jim dosud dostalo u biografů Boženy Němcové
i u literárních dějepisců vůbec.

Autentické znění těch veršů zachováno jest
kromě rukopisného sborníčku, pořízeného v
létech padesátých pro žofii PodHpskou a
obsahujícího všecky básně kromě nejstarší »Ženám
českým «,1 též v časopiseckých prvotiscích, a ježto
knižní vydání vyšla vesměs po básnířčině smrti,
nemají ceny tekstové. Kromě původních rukopisů
tedy přihlédneme k tekstům časopiseckým, jichž
se přidržela též Marie Gebauerová, vydavatelka
IX. svazku sebraných spisů B. Němcové edice
Laichtrovy. První uveřejněnou prací Boženy
Němcové byla čtyřsloková skladba »tenám
českým«, kterou otiskl J. K. Tyl v »Květech« dne
5. dubna 1843; druhou báseň »Vodník«, přinesla
»Česká včela« déle než po roce, dne 26. července
1844. Pak rychle následovaly střídavě v obou
časopisech otisky básní ostatních: dne 17. srpna
1844 »Moje vlast« v »Květech«, dne 3. září téhož

99