skotaný, slepý, chorý Romney konečně v
souzvuku s Aurorou, básnířkou, jíž posud chybělo
naplnění lásky, položen děj zase do Florencie;
dvě duše, jejichž vniterná dramata jsou tak
čístě anglická, že by jim Vlach sotva rozuměl,
nalézají se za šeřícÍ se noci nad Arnem, tváři
v tvář chrámu Maria Novella pod zhvězděným
nebem jižním. Tato syntésa vyvrcholuje celou
knihu, avšak jejím smyslem není ani návrat k
helenismu, jako u tak mnohých básníků
anglických, ani odcizení se duchu domova a doby.
Naopak, Eliška Browningová cítí velmi živě
křesťansky, vidouc v křesťanství jak plodné prvky
sociální, tak bohatství motivů básnických, což jí
arciť nevadí, aby nesáhla často k řeckému
bájesloví jako ke hluboké studnici dekorační. Není
ani helenistkou ani křesťanskou romantičkcu:
»Aurora Leigh« jest přímo typická báseň
moderní ne tím, že bere postavy ze současného života,
nýbrž tím, že hledá a nachází plný výraz
básnický pro čistě moderní záhady a otázky. Jistě
však i tím, že rozumí zvláštní, moderní kráse:
děsivé vznešenosti Londýna, plesavému rytmu
Paříže, báchorkovité jízdě alpskými tunely ve
vlaku.

Jako v oblasti myšlenky sociální vyznívala
kniha idealistickým vyznáním charitativní a
křesťansky posvěcené spolupráce pro vyvržence
společnosti a odmítnutím uti1itářského liberalismu,
tak ve sféře básnické jest obhajobou
spiritualistického směru, který v duchu Carlylově a po
stopách Shelleyových přisuzuje vlastni skutečnost
světu duchovnímu, jehož šatem a tvarem jest říše

96