slovní vtip druží se k veršové hříčcej časová
zmínka stýká se s terminem filosofickým. Jest
nám jako v starožitné kapli gotické, kde bychom
se rádi obdivovali uměle kroužené klenbě a
vzácně řešeným sloupům, ale oslepuje nás na sta
drahokamů a polodrahokamů zasazených do zdí
a spájených drahými kovy, mezi nimiž jsou zase
posvátné fresky: zraky přecházejí a pro nádheru
detailů uniká nám celek, zejména padá-li do oči
barevné světlo, jakým jest spiritualistická filosofh
Elišky Browningové.

Avšak veršovaný román není tak
marnotratně bohat pouze ve svém slovním výrazuj
také myšlenkově jest to kniha nevyčerpatelných
vztahů, stanovisek a refleksi. Dvojí velký zápas
současné Anglie tvoří tu pozadí románu
básnířky Aurory a sociálního oprávce Romneye:
zápas o spiritualistický směr v básnictví a v
kultuře, i úsilí překlenouti sociálními reformami
propast šklebící se mezi třídou bohatců a davy
vyděděnců, a tak v díle přímo representativním pro
soudobou vzdělanost anglickou vynořují se v
diskusích, v osobních představitelích, v
symbolech veškeré společenské i mravní směry
Albionu v době Viktoriině. Ve skupině, kterou
vyvrcholuje Romney Leigh, nezištný, obětavý a
nadšený hlasatel společenské spravedlnosti,
setkáváme se se socialismem všeho druhu, aniž
jsme i na chvíli necháváni na rozpacích, že
vlastní tendence knihy směřuje proti
materialistickému pojetí dělnické a chudinské otázky. Chartism
a Kingsleyův křesťanský socialism, falansteria
Owenova a F ourrierova sváří se před námi,
ni
92