díla její rovnováha; když ztratili rozvahu a
sebevládu, odzbrojovala je svrchovaností ctnosti a
síly. Nejslavnějším dokladem toho jest romaneskní
příběh lásky mladého Boerna k Henriettě o
dvacet let starší. Nebylo nepodobnějších duchů než
oba nejnadšenější ctitelé Henriettini,
Schleiermacher a Bome: proti hlubokému mysliteií
pe,,-né povahy a zralé rozumové kultury, jenž žíl s
Bohem a v Bohu, upíraje vnitřní zrak neustále
do věčnosti, slála tu vášnivá, neukázněná bytosl
mladická, trávená prudkým ohněm bez tepla,
citový bouřlivák, kymácející se nad zhlenými
vlnami přítomnosti, první posel
protiromantického pokolení mladoněmeckého. Jaký div, že se
Schleiermacherovi nelíbil tento náruživý a
rozmarný, mlsný a lenivý, nesoustavný a
marnotratný hoch!

Ludvík Baerne, tehdy ještě Low Baruch, byl

r. 1802 poslán svým otcem, židovským bankéřem
ve Frankobrodě, k doktoru Herzovi do Berlína,
aby u něho studoval lékařství, když se byl pokus
na universitě v Giesseně nezdařiL Ale
šestnáctiletý mladík nezajímal se ani o medicinu ani o
filosofii; četl bez plánu, blouznil, toulal se a -
miloval paní Henriettu, nechtěje věřiti, že krásná
Juno již již se blíží čtyřicítce. Zprvu neřekl své
domácí paní ani slůvka o bouřlivé své vášni;
pouze, když r. 1803 doktor Herz zemřel, uprosil
Louis, jak se rád nazýval, Henríettu, aby směl i
nadále setrvati v jejím domě. Ale výstřední
chování v nejvášnívějším slohu werthrovském, dva
chlapecky podniknuté pokusy sebevražedné,
posléze i divadelně inscenované vyznání lásky jej

64