vaha, není proti tomu prostředku a nechtěl bych
žádného.« Drobný trpaslíček býval ča~to vídán
po boku junonské postavy Henriettiny, až
karikaturisté těžili z tohoto nerovného páru, večer
co večer putoval od Herzů do své rozestavené
čtvrti předměstské, ozařuje si nejistou cestu
svítilnou upevněnou v knoflíkové dírce; často
odloučil se v salóně Henriettině od ostatní
společnosti, aby, opřen o krb, mlčky přemýšlelo
znepokojivých problémech.

Zde seznámila jej Henrietta s Bedřichem
Schleglem, mladistvým náčelníkem vznikající školy
romantické, jenž se dvořil její přítelkyni Dorotě
Mendelssohnové, provdané za bankéře Veita.
Dějiny romantiky neznají mnoho setkání
důležitějších. Kypivy a těkavý Bedřich Schlegel, v
němž překotný myslitel neustále zápasil s
umělcem improvisatorem, nalezl v jasném a klidném
soustředěném a rozvážném bohoslovci
vytouženou, protiváhu své rozpolcené osobnosti a sevřel
mladého druha vroucím přátelstvím, v kterém
také Schleiermacher vítal možnost rovnováhy.
Bedřich Schlegel tehdy romantikou mínil kulturní
přetvoření všeho lidského ducha a chystal se
založiti nové náboženství: ve velikém lyrikovi
Nova1isovi tušil proroka romantické víry
zajíkajícího se v nápovědech, mluvícího v
podobenstvích, básnícího v symbolech; Schleiermachrovi
však, jenž se vyjadřoval zřetelně, soustavně,
kněžsky uložit, aby napsal katechismus náboženství
romantického -a tak v teologovi probudil
spisovatele. Když vyšly Schleiermachrovy »Řeči o
náboženství«, žaslo starší pokolení, jaky boj
od
61