ni, otevřel jí nejprve dokonalé vzdělání jazykové.
Již její otec naučil ji přesné, knižní němčině
nezbarvené židovským podřečím berlínským a dbal
o praktické i mluvnické poznání hebrejštiny; L
tomu naučila se Henrietta francouzsky, anglicky,
italsky, španělsky a švédsky, ba i latinsky a
řecky, takže na mnohé své obdivovatele na pf. na
.kana Paula působila hlavně jako »žena učená«.
Seznámivši se s proslulým jazykozpytcem
Boppem, jala se zajímati o sanskrit, turecký vyslanec
zasvětil ji do počátků řeči turecké; diplomatický
úředník, vrátivší se z Jávy, učil ji malajštině.
Poznání jazykové, v němž projevovala Henrietta
právě tolik chápavosti jako vědecké zvědavosti,
dovedl Marek Herz spojovati se zvláštním
uměním čísti. Naučil Henriettu, jež si za dívčích let
zvykla knihy hltati a pří předčítání hleděti jen
k zvukové a obsahové srozumitelnosti, čtení, jež
jest spolu již porozuměním i výkladem. Přesné
členění vět, odstavců, případné pointování
myšlenek, ostré zaokrouhlování veršů a obrazů, při
čemž náležitě vynikl smysl a obsah, miloval Herz
nade vše. Ve filosofii žák Kantův, veliký
milovník fysiky a jejích pokusu, v básnictví i v
kritice obdivovatel Lessingt"tv, cenil nejvýše
rozumovou přesnost, logickou jasnost, výrazovou
účelnost a vyžadoval výklad právě po této
stránce. Henrietta přijala od něho jeho požadavky,
styk s herci, s literáty však znásobil u ní
pochopení literárních děl, a brzy postoupila dále.
Liboval-li si Marek Herz v starších dílech
klasických, především kruhu Lessingova a
Mendelssohnova, jala se Henrietta nejen klestiti cestu

57