Venuše Nebeské (Venus Urania) neměla by
nikdy sloužiti Isidě, oné neforemné s jejími tisíci
prsy, na něž se vše nicotné přissaje. Ona bohyně
má ovšem jen dva prsy; ale ty jsou sídlem
přátelství a lásky, a ona je ukrývá ručkou před
pohledy všech nezasvěcenců tohoto světa. Jí a pouze
jí chceme se klaněti. A před jejím oltářem
budete museti dojista vyznati, že stojíte na pravém
místě.« Snažme se s tohoto stanoviska Henriettě
Herzové rozumětil

Od patnáctého roku spiata byla Henrietta,
narozená roku 1764 v Berlíně, sňatkem, jménem a
osudem s proslulým lékařem, fysikem a filosofem
Markem Herzem, o sedmnácte let starším
mužem škaredé tváře, nevzhledné postavy, ale
vzácného vtipu, všestranného vzdělání a vznešené
povahy. Skoro mimo její vědomí zasnoubil ji otec,
rovněž židovský oblíbený lékař berlínský
Lemos, se svým druhem, který na snoubenku a v
prvních letech i na chol díval se jako na krásné,
nevinné a nerozumné děcko. Ale záhy jal se
Marek Herz, jenž ještě před zřízením university četl
akademickým způsobem se srozuměním vlády o
filosofii dle ~soustavy Kantovy před hojným,
vybraným posluchačstvem, vychovávati mladou,
sličnou chol dle svých osvícených zásad. Z
domova, kde za stálé otcovy nepřitomnosti vládla
churavá, přisná a pravověrně omezená matka,
přinesla si Henrietta málo vědomostí; žila tu v
rámci úzkoprsého židovství a domácnosti
poněkud maloměstské. Marek Herz, ač v manželství
nenalézal střediska života, snažil se stále svoji
paní pozvednouti k své vysoké, filosofické
úrov
56