hem kuriálním. Někdy stává se vtipná ta
hlavičkal která si se všemi vnějšími a hospodářskými
starostmi dobře ví rady, poněkud sofistickou a
rozmile úskočnou, používá strojených
praktických důvodů, jen aby její nejmilejší pán nátil
se do Jindřichova Hradce domů. Bohatá dcera
rodu Rožmberského a paní z Hradce, která pŤCI~i
několika měsíci líbezně se posmívala jakési ženě,
jíž deset tisíc statku »dobývaného s ublížením
zdraví tak platno jest, jakoby jak živa peníze
neměla«, učí pojednou chotě svého spořiti, na
měšec pamatovati a k hospodářství přihlížeti a
nemešká o každé jízdě, af kamkoliv ji Jáchym
podniká s králem, poznamenati, že asi bude těžká a
nebezpečná.

Leč zdá se, že malé úskoky nepomohly tIJ.noho.

Pan Jáchym z Hradce dle hesla svého příli§ k
diplomatickým koncům prohlížel, a paní Anna
z Rožniberka s oběma dětmi, Adamem, pro
nihož časem na muži vyprošovala liščí kožíšek, a
malou Aničkou, miláčkem tety Mandalény, stále
osamocovala na Hradci. Vrhla se vášnivě do
hospodářství, prohlížela vše, zdokonalovala vše,
rozuměla všemu. S pětatřiceti léty ovdověla.
Poslední cesta pana Jáchyma byla vskutku těžká a
nebezpečná, jak jej vždycky varovala; utonul
v Dunaji, když most se byl pod ním prolomil;
přece jen málo pan kancléř ke konci prohlížeJ.

Paní Anna hospodařila za děti, a vše, čemu se
naučila vděčně od švekruše Mandalény,
vzklíčilo desítinásobně. Moudrá správa panství a
domácnosti proměnila se v Eoustavu: z posledních
listů této kdysi roztoužené mladé paní, jest suché

43