chudém lůžku v Římě s mysli cele obrácenou
k tajemství nebes. Ženich její navštěvoval
jičastokráte, vídala v nemoci, že zas vyňal srdce
její a rozmačkal je, aby jeho krví občerstvil
hynouel elrkev. Poslední dny ležel na její tváří
úsměv a na rtech modlitba díků. V neddi dne
29. dubna 1380 poručila slovy Ježíšovými duši
svou v ruce Otcovy, a tak dle slov chvalozpěvu
papeže Pia II. »snoubenka blahoslavená k
blahoslavenému odešla snoubenci, trojím ozdobena
věncem« (»sic sponsa beata beatum transiit ad
Sponsum tribus exornata coronis«). V rakvi
ležela bíle oděna jako nevěsta, jako nevěsta boží
byla pohřbena v chrámě dominikánského
kláštera Minerva v Římě; jako nevěstu »obdařenou
vznešeným věnem vzácného nadání, božské
mysli«, slaví ji její rodák a opěvovatel papež Pius II.
v kanonisačni bule z r. 1462, kterouž jest pro
vždy prohlášena za světici. Fra Angelico da
Fiesole maloval ji v zástupu vznešených panen
účastných při korunování Madonny; Fra
Bartolommeo našel vznešené, ač poněkud strnulé tony
pro výjev panenských jejích zásnub; její
rozmarný krajan XVI. věku Antonio Sodoma S(l'světštil
duchovní román jejího života v barevné legendě,
psané na zdi její kaple v Sieně.

Zasnoubena s božskou moudrosti a láskou, žije
Kateřina jako přední světice v duších věřících;
divy jejího milosrdenství vždy zůstanou důkazem
obětavosti ženské posvěcené názorem
křesfanským; dějiny církevní vyprávějí s nadšením o
činorodém hrdinství statečné dívky, kterou
letopisec lítera.tury oceňuje jako spolutvůrkyni
krás
41