losrdenstvím všecku koUsavost a vlažnost
vašeho srdce a proměnil vás v jiného člověka,
toužícího ho.roucně po obnově, neb jiným způsobem
nemůžete plniti vůle boží a jeho sluhů. Moje duše
žád~ abyste konal spravedlivost proti spoustě
oněch nespravedlivostí, které se živí a pasou v
7;ahradě svaté církve. Když vám Pán propůjčil
autoritu, a když jste ji pfijal, jste zavázán užívati
své moci a sílYí nechcete-li jí však užívati, bylo
by' lépe vzdáti se toho, co jste přijalí to by
posloužilo více ke cti boží a spáse vaší duše.« V
Avignoně poznala mravní úpadek vyššího
kněžIltva, v Italii zřela jej znovu denně, volala po
nápravě •. masu jejího tenkráte nechtěl nikdo
slyšeti, Řehoř XI. neznal činorodého I vzchopení· se,
U:rban VI. hledal jen násilné upevnění své moci,
lidové zástupy, jež se daly ovládati vždy
mohutným větrem jejich slov, nemohly pomoci.
Kateřina byla plna nejistota pochyb a mnoho
hovořívala s Ježíšem o nutnosti nápravy. Nedovedla
chápati, že římská církev nemá již síly, aby
sama provedla obrodu. že papežský středověký iUm
chýlí se k západu. Nemohla věřiti, že oltáře,
1nichž sloužila jako bojovnice a hrdinka, jsou
zvětralé a ztrouchnivěléí a že brzy nejlepší z těch,
kterým by se sama v reformní snaze postavila po
bok, budou Ježíši, druhu jejích ekstasí a cíli její
panenské touhy, obětovati u oltářů jiných.

V politických zápasech, na cestách, na řečništi,
ztratila dívka, zemdlená posty a sebetrýzněnim,
všecku Siluí pak přišla těžká nemoc. Uprostřed
plátel a žáků, učednic a sester ležela
třiatřicetiletá dívka vyhublého a vysíleného těla stařeny na

40