I Kateřina Sienská kreslila ostrými rysy do
svých listů, co pronikavý jejf zrak zřel v přírodě,
co zřel v lidských srdcfch. Kolik tu jest bezpro~
středního pozorování života a společnosti I Co
uvádí se z Písma svatého, jsou úryvky z knihy
modlitebnf; co cituje se ze Svatých otců, jsou
drobty chycené z výkladu zpovědníků; výklad
evaBgelif jest samostatný a prazvláštní, jako vůbec
Kateřina nevyhýbá se až groteskním
podivnostem v nápadech i metaforách.

Mezi těmito dopisy, jichž adresáty jsou
kardinálové i válečníci, královny i papež, lakotný žid
i obávaný lupič, prostí měšfané i šlechtické
starobylé rodiny, dlužno rozeznávati dvě odliÁné
skupiny. První shrnuje listy všeobecně
náboženského ohsahu, mystické úvahy a duchovni
útěchy, psané krví horoucího srdce a slzami radosti
nad splývánfm s Bohem; listy, které zmužile
povznášejí se nad pozemské utrpenf a životní žal;
listy plné oddanosti, víry a naděje. Druhá skupina
obsahuje dopisy po výtce politické, vzešlé ze si •.
tuace veřejné, napomínajícf. povzbuzující,
vyjednávající a kárající; psané řeči a obžaloby, výčitky
a hrozby, zapřisáhání a důtky. Se všemi,
královnami i papežem, signoriemi republik i kardinály,
mluvf Kateřina jako rovná s rovnými, bez bázně
a ostychu, mužně v nemužné době, hrdinsky v
čase zbab€losti. Tento mužný hlas prosté dívky
zatřese celou Halif; uposlechne ho Pisa,
uposlechnou ho m.€'sta středoitalská, uposlechne ho i
sama hrdá Florencie, r. 1378 uzavřen jest mír s
Florencii, a města všecka jsou uvedena v soulad
s papežem.

36