Za symbolem legendy skrývá se kus
psychologie dějin. Kateřina, tehdy již obklopená
1I1UŽskými i ženskými žáky, tvořic střed duchov:niho
života v rodném městě, podporována řádem
dominikánským, jehož plány uskutečňovala a
vážnost zvyšovala, přesvědčena o svém zvláštním
poslání mystickou stigmatisací, kterýžto tajemný
děj prožila se vší vášní a vzrušenou obrazivostí
své povahy, jala se přemýšleti o obrozeni církve
a papežstvf. Domácí války papeže s italsktmi
!běsty a státy, zajetí v Avignoně, pokořující papeže'
Francií, mravní rozvrat v kněžstvu podlomily
sílu cirkve v XIV. věku. Nejlepší duchové doby
v Italii, Francii, Německu i čechách přemýšleli
o tom, jak, dle slov Matěje z Janova, bylo by
možno »vrátiti cirkev Kristovu ke zdravým a'
jednoduchým začátkům jejím«. Karel IV. sdílel
se o svůj sen s Kateřinou Sienskou, která měla
ohnivá a nadšená slova jeho oblíbených kazatelů
Konráda Waldhausera a Milíče z Kroměříže.
Karel IV. i prostá dcera města, jehož vzpouru
kdysi mu bylo pokořiti, věřili, že obroda·
křesfanstvf musí se provésti uvnitř cfrkve~ se· sou,.
hlasem pa.pežství, posílením jeho moci; oba byli
nadšenými obhájci práv papeže římského,
netušíce ni ve snách, že dílo, jež chystali; provede
budoucnost proti Římu a papeži, proti cfrkvia
dosavadním formám křesfanství. To, co jejich
oddaná a věřící srdce cítila jako pra-vdu, bylo v
jejich době již klamem: papežství dohrávalo> svou
úlohu; reformace stávala se nutností. Kate} ,IV.
i Kateřina Sienská nebyli by jí porozuměli, jako
nerozuměli oba jinému velkému hnuU času:
re
33