Dunaje k Sále, od Unstruty k Mohanu.
Odříkávajíc prosby latinského otčenáše, póhlíží dívenka
zděšeně na ukrutného strýce Hermanfrieda,
který, spojiv se s dávným nepřítelem Durynska,
franckým králem Chlodvíkem, zabil bratra a
zmocnil se jeho říše, aby odměnou za pomoc ji
uvedl v závislý poměr k Frankům. Bratrovražda
politických motivů a zároveň příprava pro
upevnění merovinské moci; v Radegundině mladistvé
mysli vzněcuje blouznivost teskného citu, jenž již
od dětinství přikláněl se k studnicím útěchy
náboženské.

Konec říše durynské či, jak řekl velký
současný básník latinský, »excidium Thuringiae«.
Frančtí králové, dědicové Chlodvíkovi, udeřili na
proradného Hermanfrieda, někdejšího otcova
spojence a dobyli jeho sídelního města.
Královský hrad řítí se v troskách, červené plaménky
šplhají po pozlaceném cimbuří hradeb, Frankové
odvlékají do zajetí durynské ženy s rozpuštěnými
vlasy a s nemluvňaty v náručí. Stepilá
Radegunda, napolo ještě dítě, napolo již panna, určena
pro krvelačného krále fr~nckého Chlothara,
jehož roznícený pohled neviděl v ní hned od
začátku jen žádoucí kořist, ale i předurčenou
královnu mohutnějící říše. Odvlékána s bratrem do
galského zajetí, ohlíží se ještě nejistým zrakem,
zda neuzří milovaného bratrance Amalafrieda.
Jeden ze zajatců sklání se k Radegundě opatrně,
aby jí našeptal, že Amalafried, radost jejích
dívčích let, zachránil se útěkem ke dvoru
ostrogotskému. Chlothar kyne průvodu do Soissonu, kde
durynský princ záhy jest zavražděn, kde však

13