7 Tamže str. 48 a 49. 8 Ta.mže Istr. 49. ~ 9 Tamže7díl II. str. 251 a 252. 10 Sabina otiskl je v Úvodu povahopisném vydání Máchových děl z r. 1862 na str. LXXVII-LXXX. 11 Také našeho tématu dotýká se F. X. Šalda na str. 106 a 115 citované studie »M. Jan Hus v moderní poesii české«, soudí však o románu »Křivoklát« podstatně jinak než naše poznámky. M i str Jan H u s u Jan a Ne rud y. 1 Vliv Meissnerův na naši poesii zasloužil by si rozboru zvláště podrobného a pečlivého. Jan Neruda přejal od Me'Íssnera dvě základní myšlenky, které po prvé zaznívají v třetim oddílu »Knih "eršů« a po,sléze docházejí velkolepé a mystické obměny v »Zpěvech pátečních«: národ český obětoval se za celé člověčenstvo; velký zápas, jímž národně i společensky procházíme, jest posledním ho'jem, z něhož vzejde šťastná a dokonalá obroda země; hJ.avně mladistvé skladby Nerudovy >>V e východní záři« a »Karlu Havlíčku Borov,skému« (zvl. na konci) souvisí těsně s předzpěvem a dozpěvem "Žižky«. Někdy o.zývá s,e podobnost přímo slovná. Praví-li Neruda »a brzy bude v záři polední své svatodušní slavit lidstvo svátky« (S. S. I, 257), nelze nevzpomenouti verše z prologu »Žižky« »wenn diese Erde eiflst ihr Plingstfest leiert«; slavná Nerudova slova »dost l.! zemi železa na dobré meče, i v krvi železo« (S. S. II, 163) jsou parafrasí odstavce téhož předzpěvu: »lInd die da triiumen, sollen nicht vergessen, daB Eisen auch im Blut der Menschen rollt«. Nesprávno jest však přičítati Nerudovi překlad části epilogu »Žižky", jejž Neruda citoval ve feuilletonu »Nár. Listů« ze 7. června 1873 (S. S. XXII, 293 a 294), jak činí vydavat'e! XXXII. sv. S. S. na str. 488; překlad ten převzat jest doslovně ze Špindlerova přebásnění »Žižky«, vydaného r. 1864. V souvislost s Meissnerem a jeho skupinou uvádí Nerudovu časovou poesii také F. X. šalda na str. 107 citované studie o Husovi v novém básnictví českém. 2 J. V. Frič vykládá tyto j jiné názory o husitství, o nichž se zde zmiňujeme, v příležitostné br'ožurce »Mistr Jeroným Pražský« z r. 1883, která jest zajímavým výkladem k Fdčově lyrice i dramatice rdormační. 3 Závěr této básně, dlouho za'padlé, předejímá v lecčems myšlenky slavné ódy "Jen dál«. Cituji alespoň těchto pět veršů: