života a dějin. Nezrodily se ani z napiatého úsilí
spekulačního, které neunavnou silou badavé abstrakce
touží proniknouti hluboko pod události a odhaliti za
nepřetržitým postupem jevů a dějů obecně platný
zákon historického vývoje, ani nejsou vyvozeny z
ústřední zkušenosti osobní, jejíž odraz a obměnu shledávají
básníci-myslitelé ve všem osudu člověčenstva od
pravěku až do přítomnosti - Aloise' Jiráska jest stejně
vzdálen typ Tolstého jako typ Flaubertův, v nichž tak
ostře se vyhranilo za minulého věku
básnicko-filosofické pojetí dějin, pokud jest vyjádřeno formou
historického románu. český vyprávěč nemíní se na
osudech lidí vyvolaných z ří1še stínů a na příkladě století
předešlých přesvědčiti, že správně a spravedlivě
pojímá žiV'Ot dle vnitřní pravdy své myšlenky, neb svého
srdce; jsa úplně bez filosofického zájmu, nepokouší
se rozpečetiti vlastní tajemství lidského osudu. Má
cíl daleko skromnější, ano řekněme odbornější, když
vztyčuje vůdčí ideje: jako pravý historický
aposteriorista chce z rozptýlených a drobných faktů složité
empirie dějinné s objektivní jistotou a mimo všecky
zřetele osobní vyjmouti! základní tendence, jež ovlá.
daly kulturně či politicky uzavřená období naší minu.
losti. Nebojme se, že spekulační vzlet smělého
filosofa dějin nás unese do závratných výšek odtažitého
poznání! Nastává nám jiná, bezpečná a poučná pout:
ruku v ruce s učeným, ale zároveň básnicky živým
dějepiscem české národní kultury budeme' sledovati
tok a směr hlavních duševních proudů věků dávno
přešumivšíchl

Ústředním tématem Temna jest vítězství a triumf
protireformace v čechách z první třetiny století os~
nádého. Výbojná myšlenka tridentského koncilu jest