sm.rtelnost, svět se mi protivil, živ býti jsem nemohl a
umříti jsem nechtěl!«5 Takto stal se Hus mimoděk
spolupracovníkem na rozvratu katově, j~hož další
srázné stupně kat v divokém dialogu se svým učitelem
v sebetrýznivém mrskačství analysuje. Hus není tu ani
náboženským myslitelem, ani reformátorem mravů].
Mácha zosobnil v něm, učeném a přísném profesoru
fi:loso.fické poznání, které neúprosně otřásá bezpro
střední naivností prostého ducha, a přisoudil mu takto!
obdobnou vinu, kterou o třicet let dříve přičítal roze-~
rvaný Jindřich KleiS't »síVŮicki« Kantovi. ~~Jan Husl
v podání Máchově jest př{1i~ s.chematický, přímočarý,
abstraktní, aby pochopil, že jej takto jeho chráněnec

-a--Žak-volá .. k--zodpovednoš-tT,-n-eb"dokonce--aby1:)ocí1Tf
~,ámk~s--~i~ry-:~-při;;ou stroho-stí karatelskou
prohlašuje všecky snahy katovy po »výs os ti , po slávě otců«
za'marné a vrhá tím kata ,do propasti z:oufalstvL Sám
pak »nad padlým v modlení rozprost,řev ruce,
obličejem k bouřlivému nebi obrácen« vyřkne ortel nad
nešťastníkem: »Marnéť namáhání tvé; boj srdce dobrého
s hlavou zlou nepomine nikdy, nevolný klesneš nazpět
vezdy v náruživost starou, a jen chladný hrob vrátí
pokoj svedenému, však veU~ému srdci tvému; bohdej,
že brzo!«6

" postavy Husovy, sloučené způsobem tak
rá
zo;itým s ústře m 1 urou románovou,~>kr~"~"!~}i
zůstalať v postoji i v řečiobecnýmscheIlll.\t~mk.z
osobního života duševn;ího,. -PřÍfknuv jí·~ 'Osnově
ro
"~řivoklátU« místo poUl~~_ eJl~~~gické,-. Mácha
nem.jn~becVIril<íi:OUfrpodl,povrch její a osvě'tliti
ji ve vztazích náboženských, národních i mravních,
ale při svém sklonu k maleibnému a výtvarnému
pojetí zevního světa neodepřel si přece, aby zachytil