II.

Mistr Jan Hus a česká reformace

v díle Máchově.

~]ij))oslední velký náboženský výkřik českého ducha
~ !JI v době reformační zní jako bolestný a lámající
Jl!. se sten umírající bytosti: jest to Komenského
odkaz Jednotě a národu. Více než půl druhého věku
'mlčí české cítění náboženskéj aI11Í osvícenci ani první
rro~.antik()"én.aši n.euvědomují si ho. Teprve v lyrice
Karla Hynka Máchy zabouří po přestávce tak tragické
vášnivý a bolestný vztah člověka k Bohu - avšak jaká
propast zeje mezi Máchovou temnou, divokou, ano
chvílemi i zoufalou náboženskostí laJ mezi bezpečným, i
kLidným, ba kvietistickým křesťanstvím reformace!

české! "

Pro Máchu jako by nebylo onoho myšlenkového
díla, jež vytvořeno bylo od Husa až po Komenského,
a jako by naše země ani nebyla ·dotčena varem a
vývojem protestantství: zde počíná náboženský primitiv
vše radikálně od počátku, zde zmítá se duch
zjednodušující! mezi krajnostmi nábožné příchylnosti k Bohu
a bezútěšného ateismu. český typ re~ormační zosob-~
.něný již Mistrem Janem Husem a moderní typ hás-I
níka nábož·enského a fil,osofického, který u nás po prvé:
vystupuje v Karlu Hynku Máchovi, - toť dva úplné 1
protiklady, jež spojuje pouze qpravdovost poměru k\
Bohu a snad i to, že oba vycházejí v prazákladech:
svého myšlení z idealismu platonského.

- Mistr Jan Hus, jehož učitelské a spisovatelSké po-