I. PROBLÉMY MORAVSKÉ LITERATURY
Vstupní přednáška na filosofické fakultě Masarykovy
university v Brně dne 22. listopadu r. 1921.

Vítám Vás všecky, kdož jste při mé vstupní přednášce na
Masarykově universitě v Brně zatoužili se mnou
přemýšleti o problému tak starém a přece stále naléhavém,
jakým jest otázka moravské literatury.

Prosím Vás nejprve, abyste se mnou stanuli v duchu
u přísného jehlance, který se na zdejším ústředním
hřbitově zdvíhá nad ostatky Josefa Dobrovského, a poklonili
se památce patriarchy českého dějepisu literárního.
Nikoliv pro náhodu, která nesentimentálního milovníka
a miláčka Moravy navždy spiala s Brnem, kde ex itinere
obiit, nýbrž proto, že již r. 1780 v nadpise a pak v praksi
proslulého jeho časopisu kritického obsaženy jsou heslo
i pojem moravské literatury. Velký náš osvícenec staví
se tím v čelo těch synů i dědiců věku osmnáctého, jimž
byla vlast skutečností zeměpisně politickou, jak ostatně
ještě dnes jest běžné v státní filosofii západních národů.
Podle tohoto nazírání jest moravské písemnictví jako mo- .
ravská věda neb moravské umění oborem přesně
ohraničitelným: skládají je knihy a časopisy na Moravě vydané
a pocházející buď z per moravských. rodáků neb těch
spisovatelů, kteří na Moravě buď trvale neb dočasně žijí;
ani jazyk při tom nerozhoduje. K tomuto poněkud
mechanickému pojetí Dobrovského, z něhož k nám vane silný a
střízlivý duch racionalistického století, milujícího
jednoduché a logické definice, přiznávali se všichni moravští
vlastivědci od Monseho a Schwoye až po Bočka a Bedu
Dudíka-hlubší psychologický rozbor nedoplňoval u nich
rozumové empirie.

Avšak stanovisko osvícenské nemůže nám postačiti tam,
kde chceme řešiti problém· tak subtilní a nedůtklivý,
jakým jest filosofie národnosti (neboť právě k ní náleží