hledá a uskutečňuje zákon nového řádu sociálního,
jenž jest svrchovaně spravedliv, ježto vyvěrá z Boha.
Leč i umělecky jest dílo Březinovo naplněním a
dovršením tradice českého básnictví, hlavně oné, která se
počíná Jaroslavem Vrchlickým. Dokonalý mistr
uzavřené formy i volného verše, básník nejosobnějších
modliteb i hromadných hymen sborového rázu, pracoval
Otokar Březina jako císelér o svém díle, až je přivedl
k dokonalosti skoro absolutní j těžko bylo by v celé
lyrice Evropy současné najíti umělce, jenž by v
obrazovém vytržení takto ovládal patos myšlenky a takto
klenul odvážnou a bohatou metaforou most mezi
kvetoucím světem jevů a vzdušným světem ideí.

Vrchol, jehož české básnictví dostoupilo Otokarem
Březinou, pozdějším lyrikům zůstal podle své mystické
povahy nedosažitelným j jejich cesta vede s hrotu
hory do údolí, mezi lidské radosti a žaly, k svítícím
i kouřícím ohňům života. Jediné dramatický lyrik,
předčasně zesnulý Otakar Theer usiloval ve vzdorné a hrdé
své mvsli o absolutno náboženské, mravní a umělecké,
ale nezapomněv svých ~ensualistických začátků,
provázel své hledání prudkou, až nahou konkrétností obrazu
i výrazu, vždy vášnivě prožitého j snaha o volný verš,
inaugurovaná již Sovou a Březinou, došla u něho
vyvrcholení. Jeho antipodem jest do jisté"míry Karel
Toman, ryzí lyrik uzavřené formy písňové, jehož ctižádost
směřuje k tomu, aby citová dobrodružství svého
temného, ale ohnivého srdce zhustil na nejmenší I'rostor
veršový a nadal při tom názornou plastikou. Takový
úsečný básnický výraz blížící se jednak písni, jednak
říkadlu, oblíbil si ve své lyrice také Viktor Dyk,
nejplodnější z mladších českých básníků, zdomácnělý i v
románě, povídce a dramatě, nad to vynikající politický
novinář a satirik obávaného vtipu. Skepse a ironie jsou
již vrozeny tomuto romantikovi na ruby, ,enž vlastní
svou hlubokou citovost persifluje a jenž nedůvěřuje své
obraznosti podivně rozmarné. Celý jeho vývoj směřuje
však k tomu, aby onu vrozenou skepsi a
ironiipřekonal a dopracoval, či spíše domyslil a dotrpěl se
absolutní jistoty. Nehledájí;mi u Boha, ani v náručí žen,ině,
ani v klínu přírody, nýbrž v bezpečné jednotě s náro-