Zde v samotě, nedbaje majetku ani m!=>udrosti světské,
měl opravdový křesťan uskutečňovati království boží
na zeIlÚ. Ač Chelčický sám byl duše vášnivá a útočná,
kázal neodpírati zlému a zavrhoval veškeré násilí ; proto
odsoudil také husitskévá:lky a velel svému ohroženému
národu, aby zastrčil meč do pochvy. Tento křesfanský
anarchism a selský primitivism Petra Chelčického
náleží nesporně k největším koncepcím ducha
středověkého a zároveň k nejstatečnějším výrazům slovanské
mysli j není divu, že v něm po 250 letech Lev Tolstoj
pozdravi\pvého př~dchůdce.

Petr CHelčický, jenž byl asi o dvacet let mladší než
M. Jan Hus, zemřel kolem roku 1460, ale již před smrtí
jeho spojilo se několik nábožnych a myslivých žáků
jeho, aby uvedli do života jeho mravně náboženské
zásady. Tak vznikla ve východních Čechách proslulá
Jednota bratří českých, která netoliko vzácným způsobem
oplodnila kulturní život český, ale mravně obrodila
i národy cizí, zvláště kolonisty v severní Americe.
V klopotné práci sedlákově, v evangelické chudobě a
v bratrské svépomoci i solidaritě žili první Čeští bratři
v pohorských, odlehlých končinách a vydrželi tu
pronásledování od vládnoucích církví. Zprvu neměli ani
pevné dogmatiky ani jednotné organisace, ale postupně
proměnili se v dokonale zřízenou společnost
náboženskou, kde nebylo rozdílů majetkových ani stavovských.
Původní jejich odpor k světské moudrosti a
mimonáboženskému poznání stavěl je mimo kulturu, leč záhy jali
se pečovllti o školství, užili vynálezu knihtisku, aby šířili
své spisy dogmatické a své pečlivé sbírky
náboženských písní, ano počali se starati o své dějiny, založili
archiv bratrský, vychovávali si odborně vzdělané
historiky a v XVI. století stáli v čele kulturního snažení celé
své vlasti. Nebyla to zrada původních přísných zásad,
nýbrž nutný ústupek životní potřebě, jako přijali do
svého středu také urozené a vznešené osoby, pokud se
zároveň vyznačovaly bezúhonností mravní, tak osvojili
si konečně i zásady humanismu, který tenkráte
opanoval se značným zpožděním českou vzdělanost.

První kroky humanismu na půdě české, kam
prostřednictvím kanceláře císařské a později zásluhou uči-