úpatí t. zv. Sprévského lesa a počítá se ještě k Dolní
Lužici. kterou dosud obývá kmen slovanský; i mezi
předky Dehmelovými byli Slované. Jako student ukázal
se mladý Richard Dehmel pravým hochem z lesů;
učitelé jej chválili pro jeho výtečný prospěch ve všech
předmětech. ale nedOvedli se smířiti s jeho divokou.
ba nevázanou povahou. Když se skvělým prospěchem.
ale po četných rozmíškách s professory dokončil
gymnasium. viděl Richard Dehmel. že musí jednak
vzdělati svého chápavého a neklidného ducha. jednak
sám zkrotiti svou prudkou a vzdorovitou povahu. Na
vysokých školách v Berlíně a v Lipsku studoval
důkladně mnoho věd. jež mocně působily na jeho ducha:
výsledkem těch studií jest. že se v jeho spisech obdi·
vujeme pronikavosti myšlení. hluboké znalosti přírody
a jejích tajů i vzácnému porozumění společenskému
životu; hlavně dělníka v jeho zápase o chléb a o
svobodu nepochopil nikdo lépe než Richard
Dehmel.Stav se v čtyřiadvaceti letech doktorem filosofie.
nastoupil na delší dobu úřednickou dráhu při
pojišťovací společnosti, a tu vychovala namáhavá. jednotvárná
práce v kanceláři jeho povahu. Cítil se jako pták
v kleci. ale sám vypráví. že se mu dostalo toho. co
bývá údělem takových pernatých vězňů: teprve v kl~ci
se naučil zpívati. Vysoce vzdělán a též povahově
uzrálý počal Richard Dehmel básniti a záhy byl uctíván
jako přední mistr lehké písně i vážné myšlenkové
dumy mezi svými současníky. Nikdo jako on
nedovede promlouvati o tajemstvích lásky. hovořiti v
básnických modlitbách s Bohem. zpivati o kouzlech
přírody, ujímati se v písni zavržených a trpících. Dělníci
zvolili si některé z jeho skladeb za své písně. Učenci

8