počátku Březina-myslitel, od poety neoddělitelný, který
Svítáním na západě počínaje nastupuje odhodlaným
krokem, s očima upřenýma k nebi, s náručí objímající světy
svou vznešenou pout' za Absolutnem. I oba velicí náboženští
lyrikové generace lumírovské, Julius Zeyer a Josef Václav
Sládek, zdají se ve své teskné touze po Bohu a po smrti,
obsahující slib vččného života, nepatrnými proti paroxystické
inspiraci tohoto pijáka vína silných, které štípily smutek a
samota; teprve jím též v oboru poesie nabyl náš národ
práva osobovati si název národa náboženského. Bylo to
v době positivistické vědy a materialistického názoru, v dobč
náboženství hmoty a přírody, jemuž sloužil Jaroslav
Vrchlický, v době odevzdaného agnosticismu, kdy Otokar
Březína volal na hranici svých dní velkým hlasem: Rozšiřte
Boha!

Bylt' on naším prvním básníkem mystickým, a to v
jiném smyslu slova než Julius Zeyer, který tajemstvi hledá
a před ním ve zmatené pokoře klesá; zde přihlašoval se
duch smělý, nadaný visionářstvím, intuicí a spolu silnou
vůlí, kter)' tajemství rozumí, který je organisuje a který je
úplně staVÍ do služeb života. Březinova mystika pila z
mnoh}"ch zdrojů, od indické metafysiky až po
schopenhauerovskou filosofii, od antické gnose až po enthusiasmus
katolických myslitelů, ale také od biologického evolucionismu až
po odvážné hypothesy moderní fysiky; nedá se prostě
vměstnati do jediného systému mystického. Jest Otakar Březina
myslitelem křesťanským? Víra v tajemnou vinu, v prokletí
tvorstva a v potřebu spasení zdají se proto mluviti a také
hluboce významné spojení lásky k Bohu se službou
bliž
12