dumy představové a myšlenkové, získané v dětství a mladosti,
byly trvalejší a více rozhodující, než všecko, čeho se domyslil,
dohloubal, docftil a dotrpěl ve věku dospělém?

Ale překvapující paradox zůstává. Oslavovatel české
náboženské reformace, založené na obnově kultu i ducha biblického,
básník ,.Zižky« a » Václava z Michalovic«, se staví odmítavě ke
knize knih, kterou sám zná leda povrchně. Na samém prahu své
tvůrčí dráhy zrčlesňuje svůj protibiblický radikalismus velkým
gestem adamity Mojžíše, který vrhá Písmo do rplamenů, a na
jejím konci se snaží, ač marně, vymnouti posledními silami z očí
již unavených dávné a stále se vracející "sny palestýnské«.
Tragický osud českého liberalismu!

':;4