Karolíny Světlé, vlastní studium dějepisné, kdy psala obsáhlé dílo
.>SlavÍn žen českých«, podporovaly její sklon. Nesprávné však
jest, hledá-li se tu někdy ohlas myšlenek Masarykových a
Denisových; jejich díla moje matka čtla mnohem později, když
již vlastní její názor o náboženském životě vesničanu
východočeských byl uzrál. Ve zmíněné stati nacházejí se již první
skrovné nápověd i k pozdější největší románové skladbě Terézy
Novákové, »Děti čistého živého,,; hned za prvních svých pobytU v Bu~
dislavi poznala tam, a hlavně v sousedních, velmi rázovitých Ka~
menných Sedlištlch, některé postavy, které v románové obměně
vystupují v památném tom díle, pr-i jehož vzniku vědecké dílo
Rezkovo o >,Dějinách prostonárodního hnutí náboženského« mělo
podíl zcela nepatrný.

Zprvu netuWa Teréza Nováková sama, že bohatých svých
poznatků a poznámek národopisných užije povídkově; vracela-li
se novelisticky k místům prázdninových svých pobytů, měnila
je v dějiště svých konversačních novel neb lyricky zbarvených
pohádek. První novelistická práce, založená na intensivním
studiu bytu, mravu, povahy a jazyka lidu na Budislavsku, jest
,>Drobová polévka«, psaná roku 1893 podle příběhu i postav na
Kamenpých Sedlištích. Spisovatelka ji označuje velmi přesně
jakožto »kresbupodle skutečnosti z nejvychodnějšlch Čech«: vlasL
ní invence autorčina potlačena jest na míru nejskrovnější, každý
projev myšlenkový i jazykový doložen jest dokumentárně,
kolorit místní až do vlastních jmen (v té věci se Teréza Nováková
lišila vědomě a zásadně od Karoliny Světlé) úzkostlivě jest
zachován; umění spočivá v zhuštěnosti a intensitě mužně
realistického podání. Zcela příbuzného rázu jsou další tři povídky,
rovněž zařazené roku 1902 do svazku »Úlomh žuly« a psané
v letech 1894-1900, »S nůší,~, »Z rána před svatbou" a »Před
pohřbem«: děj čerpán z Budislavě a z Kamenných Sedlišť,
hmot
né podmínky životní stojí v popředí, dialektu využito vydatně, 145

10