hodně na jeho prohloubení působil její choť, dr. Josef Novák.
Náležel sice k téže vlastenecké a svobodomyslné inteligenci, s níž
se za dívčkh let stýkala, ale přinášel ještě něco nového a
obrodného: byl potomek ryzí venkovské rodiny jihočeské, která v
generaci jeho rodičů zchudla, od dětství byl odkázán na sebe a jen
svou bystrou inteligencí a příkladnou pracovitostí povznesl se
společensky - v něm poznala a zamilovala si dcerka úzkoprsé
třídy úřednické, stižené kletbou dvojjazyčnosti, čestnou a
opravdovou lidovost českou a od něho naučila se netoliko jazykové
správnosti, ale i nepředsudnémupojímání národního života.
Litomyšl sama zvláštními svými společenskými poměry v
sedmdesátých letech pomáhala upevňovati národní vědomí Terézy No~
vákové. Vlivem panského i státního úřednictva měla tamní
inteligence, zvláště ženská, nátěr německý, a mladá zajímavá i tem·
peramentní Pražanka, která samolibými maloměštkami byla zprvu
hýčkána, později však pomlouvána, pochopila záhy, že vítězství
národního uvědomení by znamenalo mezi těmito nadutými ~o.
sačkamizároveň konec zpátečnických předsudků - češství bylo
tu souznačno s pokrokem. Usilovala proto horlivě o nápravu, ale
setkávajíc se s neporozuměním, ano i s posměchem, uchylovala
se do vzdorné samoty, oddávajíc se pasivní oposici duše hrdé,
ale nezkušené: ze starších je jích beletristických prací vypráví
o tom rozmarná kniha »2 naší národní společnosti« a patetická
povídka »Démon«. Teréza Nováková nedovedla tenkráte ještě
sestoupiti do hloubek života: cizím jí zůstával netoliko rázovitý
lid v okolí Litomyšle, který se jí později stal osudem, ale i
zachovalé vrstvy měšťanstva litomyšlského, u něhož se právě v té
době Alois Jirásek poučovalo duši starobylého města.
Vzrůstající rodina. a četné starosti odvedly ji na několik roků od
veřejnosti; jako matka, pečlivá a svědomitá až k sebezničení,
vychovávala své děti v onom vlasteneckocitovém směru, jenž jest nám

již znám z črty »2 dívčí školy«. 185