Z VÝVOJE TERf:ZY NOV ÁKOVf:

1. Češství Terézy Novákové

~LIKOST lidskou nesou dvě mohutné síly vnitřní: stále ~ivá
schopnost zákonnťho vývoje a mravní dar pevné jednoty
osobnostní při tomto nepřetržitém růstu. Kdo prošel dalekou a
složitou drahou vývojovou, a přece vMy zůstal věren sobě sám v
základních složkách své bytosti, naplnil nejkrásnější lidské poslání
na zemi: obraz boží, který při narození přijal z Tvůrcových
rukou, odevzdal mu při skonu sice nezkalený a neporušený, ale
propracovaný a projemnělý zkouškami ducha, činnosti a lásky.
Teréze Novákové, již osud zahrnul tolika neblahými dary
skřínky Pandořiny, bylo pfáno užívati obého údělu velkých lidí:
vyvíjela se bohatě a samostatně až do posledních let svého života,
a přece zachovávala povahovou a mravní jednolitost, která se
zrcadlí ve veškerých projevech její duše všestranné a neúnavné.
Vzdálenější pozorovatelé, kteří s klidnou věcností dějepiscovou
neb kritikovou pohHžejí na díla i snahy této básnířky a
myslitelky, ukázali již a ještě ukáží, kterak její chrabrý a oduševnělý
idealism postupoval slovesně od matné a ncživotné konvence
odvozeného a vychudlého romantismu přes podrobné a pokorné
studium drobných jednotlivin životních až k tragickému pojetí
zdánlivě nepatrných osudů lidských a jak zde dovedl slou~ití

180 přesnost metody realistické s romantickým řešením posledních