pytel správčí, který celou zimu proseděl na soudku s prachem,
zastupují úřednické panstvo vedle pedantického správčíka, jenž
se složitou obřadností úřední prohlíží kopu pstruhů; šibalský
vlasař láká a obluzuje venkovské krasavice; povčstná klepna
stopuje ze své "hlavní stráže« osudy a zámhy celého mčstečka;
sešlý student z bohaté usedlosti žebrá a děkuje za milodar po
latinsku »gratias«. Nad jiné podařily se Stránecké svěží a jasné
postavy ženské, které s úsměvem a lahodou se odevzdávají do
vUle boží: zpěvačka Hanna, jíž jest píseň potřebou jako vzduch
a pohyb; jará služtička Lenorka, která se přese všecek chvat
stavila v kostele na otčenášek a tím zachránila celou
rozvrácenou rodinu od úplné záhuby; hospodyně Matoušková,
třikráte provdaná a třikrát osvědči vší praktickou moudrost životní.
Čtenář cítí, jak se spisovatelce dobře beseduje s těmito
statečnými a radostnými ženami, do nichž vložila nejlepší klady své
víry.

Vlídný humor a spokojená vyrovnanost mysli stupňuje se až

v radostný optimism v rozsáhlejších pracích Františky
Stránec
ké, jež místo jednoduché kresby postav rozpřádají skutečný děj
povídkový; ani v nich nemá místa temná a nezkrotná vášeň a

hřích neodčínitelný - viny a poklesky se konečně smývají a
porušená rovnováha se posléze vždycky vyrovnává. Zatvrzelý
alkoholik utrápí ženu, přivede rodinu na kraj zkázy, utopiv se,
nedochází ani křesťanského pohřbu, ale jeho vzorná dívka
zachrání statek i rod a přivede ke cti a k blahobytu. Nevinně
odsouzený a uvězněný stařec vrací se ze žaláře v hanbě a
opovr
žení, ale dostane bezstarostnou službu, umožňující mu, aby se

ujal sirotka po původci svého neštěstí. Dva potomkové
chřadnou
CÍho kmene po lehkomyslných letech chlapeckých obnovují
bý
valou vážnost rodiny. Tvrdá matka, zestaralá v práci a v
lako
cení, zanevře na syna, když se oženil s hezko.u a pracovitou, ale
chudobnou služkou, avšak jest posléze pohnuta dětskou modlit- 128