ale v básni samé se nic z toho neozývá. I spojení filosofické
mystiky s ideou vlasti, ba i lidu, o které v citovaném odstavci
Podlipská se pokouší, nemá s básní mnoho společného.

Ačkoliv neshody věcné a myšlenkové nebudí valné důvěry pro
románově působivý výjev sestilisovaný Podlipskou, přece
nesmíme jádro jeho zhola odmítnouti; nemýlil se V. Tille, jestliže r.
1911 přijímal zprávy ty sice s výhradami a s nejednou věcnou
opravou,14 ale přece jako zachycení skutečnosti historické;
rozborem myšlenek V. B. Nebeského z r. 1841 (podle jeho kritiky
básní Jablonského ve» Vlastimilu«) pokusil se naznačiti, že
předmětem tehdejšího hovoru milostných přátel nebyla toliko
Heglova filosofie, ale »všecky myšlenky, které kypěly tehdy v jeho
nitru a jež vykládal horlivě ve svých článcích, maje na mysli
dějinné poslání českého národa«.

Božena Němcová totiž sama na poUtku padesátých let
reprodukovala v uvedeném sborníčku rukopisném dojmy z oné
vycházky; označovala je sice chybným datem roku 1845, obměnila
některé jednotlivosti a - spojovala vše s básní »Slavné ráno«,
zamlčujíc úmyslně svou první skladbu poetickou »2enám
českým«; v jádře však mluví ve stejném smyslu jako její nadšená
biografka. Píše tam:15 »Byli jsme na procházce - na Bílé hoře
- přes sv. Markétku vraceli jsme se domů - hvězdy jen se
třpytily - šla jsem s Nebeským napřed - povídali jsme o
minulosti, přítomnosti a budoucnosti našeho národa - a než jsme
se rozešli, navrhnul Nebeský, abych se pokusila udělat báseň na
ten předmět. Doma ještě rozjařena touto rozprávkou vážnou ~.
a hlavu plnou myšlenek - sedla a psala jsem, a ráno dala
báseň Čejkovi, ale rýmy kulhaly zle, musil opravovat.« Tolik možno
po kritickém srovnání těchto údajů říci, že báseň »2enám
českým« vznikla najisto asi v březnu 1843 za vlivu V. B.
Nebes'kého a že dobou vzniku i vnitřním obsahem s ní co nejtěsněji

7'1 souvisí "Slavné ráno«, vytištěné však o mnoho později. Proto