o vzniku básní B. Němcové; její údaje však dlužno přijímati
kriticky. Podlipské životopis,lo literárně a slohově nedoceněný,
koHsá mezi prací historickou a románovou; rád vymýšlí malebné,
jímavé a patetické situace; nedbá valně o chronologii; rovná si
látku libovolně, a nezaslouží proto. aby byl badateli pokládán za
pramen spolehlivý.' t

Do Prahy se přestěhovala Božena Němcová počátkem léta 1842,
ale podzim a zima potom následující naprosto nebyly příznivy
ani stykům společenským, ani činnosti literární, neboť narození
čtvrtého dítěte Jaroslava a nebezpečná nemoc v zápětí poutaly ji
k bytu a k loži. Do doby jarního zotavování klade Podlipská vznik
básně »Touha«, která podle toho by z veršů jejích byla nejstarší.
Leč tomu odporují dvě závažné okolnosti. Báseň vyšla v »České
včele« v září 1844, a ježto víme, že všecky básně Němcové, při"
jímané s ochotou od redaktorů obou vůdčích časopisů,
otiskovány byly velmi záhy po napsání, není pravděpodobno, že by mezi
vznikem a otiskem» Touhy« leželo půldruhého roku. Situace
sama ukazuje také jinam. Ne hned ze začátku pobytu pražského.
kdy přála si účastniti se živě městského a vlasteneckého ruchu
společenského, nýbrž spíše v době, kdy byla již dlouho odloučena
od venkova, mohla vzniknouti tato »Touha«; dobře se hodí do
léta 1844, kdy návštěva Ratibořic nabývala určitějších obrysů.
I postavíme, na rozdíl od Podlipské, chronologicky v čelo básní
Němcové nikoliv »Touhu«. nýbrž skladbu nejdříve tištěnou.
"Ženám českým".

Podle souhlasného názoru životopisců, jejž zesílíme novými
doklady, souvisí skladba "Ženám českým« co nejtěsněji s
přátelstvím básnířčiným k mladému spisovateli Václavu Bolemíru
Nebeskému. Počátek přátelství toho klade Hanušl2 do r. 1842, a to
nezcela přesvědčivě do plesového období, kdy Nebeský po prvé
uzřel krásnou paní na českém bále - ale v masopustě byli
Něm
70 covi ještě v Polné; správnější by bylo mluviti o bálové sezoně