"AURORA LEIGH«

ELlSKY BARRETTOVÉ-BROWNINGOVÉ

P({ED pětapadesáti lety, 29. června roku 1861, šeptajíc
blednoudmi krásnými rty příznačné slovo »wonderful« a upírajíc
hluboké tmavé oči s dlouhými brvami k horoucně milovanému choti,
Robertu Browningovi, zemřela ve florenckém paláci Casa Guidi,
jejž proslavila básní i životem, největší anglická básnířka
veršem v devatenáctém století, Eliška Barrettová-Browningová.
Připojí-li kdo ve vděčném obdivu sladce znějíd jméno této lyrické
kněžny k básnickým triumvirům věku Viktoriina, k
Tennysonovi, Robertu Browningovi a Swinburnovi - a literární dějepisci
za Kanálem i na pevnině činí tak vždy častěji - vystihl jen do
polovice význam melodické té umělkyně. Nový typ kulturního
ženství, který zvěčnila stejně svými osobními osudy jako
slovesnými díly, přerůstá významem daleko ještě tvarovou i
myšlenkovou krásu jejích milostných znělek, jejího psychologického
románu ve verších, jejích písní o svobodě národů a srdd.

V tom může se Elišce Barrettové-Browningové rovnati jediná
z jejích básnických současnic - právě ta, která jest ve všem
jiném jejím pravým protipólem, George Sandová. Obě básnířky,
prudká Francouzka i snivá Angličanka, stravovány byly
mocným vnitřním ohněm, jehož šlehavé a zářivé plameny zasvětily

52 shodně onomu zneuznávanému a povfŽenému božstvu, kterému