syntésu, pojal ji pronikavě jako vysoký mravní pI-íklad celého
pokolení; po Brandesových stopúch vzkřísil jeho berlínský žák
R. M. Meyer ve svých literárních dějinúch její obraz a
vyvrcholil duchaplnou svou karakteristiku vřelými slovy obrany: » V e
škole slaví se stále ještě vlasteneckú sebevražda Curtiova a
Kodrova; nuže, odpusťme sebevraždu z l:csky ženě, která duševnč a
mravně stála tak vysoko jako nemnohé ženy.«

Osmdesáte let pr-ešumělo nad jejím hrobem; vdejné snahy a
mravní tužby jejích obdivovatelů propadly nenávratně
minulosti - ale Char10ttin úkladní problém znepokojuje posud
nejšlechetnější srdce ženská všech nároc!lJ: stačí k spasení mužovu.
přinese-li mu žena z lúsky dar občti, či zůstane takový čin její

žertvou marnosti a sebeoklamání? (1905)

51