pOdu. Proti těžkému a důkladnému pojetí života, jaké vyrůstalo
z poměru sociálních a bylo posvěceno náboženskými tradicemi
i rodinnými zvyklostmi i prohřáto vůní rodné země a dechem
minulých pokolení, staví se názor nový, lehčí, svůdnější, hledící
nikoliv ke smyslu, ale ke kráse života, nikoliv k hluboké vážnosti,
nýbrž k příjemnému pOvabu. Ceští kavalíři, studující na cizích
románských universitách, provázející své panovníky daleko za
hranice, řídící své diplomatické cesty brzy do Vlach, brzy do
Španělska, přinášejí do vlasti nový směr životní. Nebylo souzeno,
aby se počalo takto žíti v Cechách: zlé osudy náboženské i
válečné přivodily záhy, že přestalo se takměř žíti vObec.

Leč zatím, co muži konají průpravu pro nový společenský
mrav i řád, který neměl nikdy nabýti u nás plné pOdy, sedí
jejich věrné a počestné ženy u svých kolovratů a zle žehrajíce na
brokáty a rasaty, štamety a tabiny, haraše a karmaziny, do nichž
oblékaly se dámy u dvora, předou pro své děti táž plátna, z nichž
babičky jim samým košilky šívaly. Chrání práv domova proti
nástrahám cizoty, krásy domácí prostoty proti svůdnosti vlašské
a francouzské, tradiční souvislosti proti prudkému novotářství,
kšaftů matek a pramatek proti novotám lehkým a
nespolehlivým. Jsou proto milování hodny a roztomilé jako pozdravy
domova, a jejich listy, prostoduché a dětinské, komické ve své
dětinské úzkosti o věci nejmalichernější a poetické svým
patriarchálním poměrem k statku a daru pozemskému, působí zvláštním
okouzlujícím dojmem jako milé interiéry minulých věků ve
starých museích.

>oPaní kanclířová« Anna z Rožmberka, provdaná z Hradce,
naklání si z naivních a srdečných těch korespondentek, jichž řada
vrcholí klasickým zjevem paní Zuzany Cernínové z Harasova,
naše srdce nejvíce: jest skoro směšno, že se nám tolik líbí žena,
která dovedla psáti takřka jen o babntech a kožíšcích pro děti,

o hříbátkách a semínku, o tělesných bolestech a škodlivosti dlu- 89