ÚVOD

ROJEVY národního sebevědomí, starostlivé
úzkosti o zabezpečení národa, zdravé důvěry v jeho
budoucnost ozývají se po česku skoro nepřetržitě
od prvních dOb, kdy se naše mateřština povznesla
od praktického úkonu jazykového k výši řeči
literární a kdy v ní houstnou souvislé památky,
nadané samostatným životem.

Chorál k svatému Pdclavu, dědici české země, tak mohutnj'
v románské své prostotě, zahajuje tyto projevy vroucí modlitbou
za přítomné i budoucí plémě, stavějící se pod ochranu svatého
knížete, který se svou korouhví a svým mečem bdí na stráži
u vstupní brány českého státu. Pak s rytířskou rozhodností
i s útočnou odvahou hájí jeho práv proti škůdcům a nepřátelům
českého jazyka i českého království ohnivý původce
Dalimilovy kroniky, chápaje stejně bystře význam státní samostatnosti
jako nebezpečí, hrozící od cizinců. Takto po právu přirozené
sebezáchovya sebeobrany zastávali Cechové proti politickému
universalismu Svaté říše římské národu německého svůj národní

7